BŘEZOVÝM LESEM.

Když polední se rozhořívá chvíle,

sasanky otvírají hvězdy bílé

a každý lístek něžných, čistých květů

se vzpíná vzhůru, k slunci, záři, vznětu.

Tak duše má, když poledne jí vzchází,

svůj kalich otevírá beze hrází

a každou myšlenkou a každým citem

by chtěla napojit se lásky věčné třpytem.