Břich.

Nic nestydatějšího nad břich není,

Nic nevhodnějšího, neb se vždy mění:

A jak u prostřed bolesti nás rmutí,

Tak v každý čas pamět na se mít nutí.

Byť mu se pak chtěl kdo časem opříti,

Chtěj nechtěj, musý svůj pokliz uzříti.

Bys jej pak chtěl y zavázati časem,

Však musý bezděk v stranu vrcy pásem.