Břízy na pasece.

Na pasece stojí břízy

plny svěžesti a mízy,

bílých těl a zlatých vlasů,

v podiv nesou svoji krásu.

V kmen ten jeden bělokorý

ryl kdys jonák, láskou chorý,

srdce dvě a dvoje jméno

slito vše a zahojeno.

Pod břízami květy hledá

o berličkách žena šedá,

šedější než kůra stromu –

k čemu hledá je a komu?

Pod obrázek položí je

milého, jejž hrob už kryje.

Co jí v srdce vyryl osud,

zahojeno není posud.