BRUGGY.

Malebná stará, divná stavení...

sad... kostel... klášter s nízkou věžicí.

Jen občas jak stín černý bekyně

se mihne pustou, němou ulicí.

A všude parky, můstky, průplavy,

na nichž se zjeví někdy labuť mdlá,

se šinoucí po vodě pomalé,

jež vlasy řas je všecka zarostlá.

Je klid tu jako v městě zakletém...

Teď slyš... zvon... druhý... náhle zvonů sněm

své rozezpíval Ave Maria...

Pak mrtvý klid zas vládne nad městem.