Brzo snad.

Nebe černé, vítr chladný,

prsa plná různých přání,

těžko, těžko se to kráčí

strmnou horou, suchou plání.

Divně vítr lesem hvízdá,

přepodivně jedle šumí,

blázne, nevěř srdci svému,

ono všemu nerozumí.

Ohledni se kolem sebe,

zapomínej vše co v hrobě,

vesel buď, vždyť brzo, brzo

zamhouříš snad oči obě!