Buď jako píseň...

By Adolf Heyduk

Buď jako píseň, jež se budí,

když štěstí zapadlo ti v rov:

měj vřelý cit a sdílnost v hrudi

a milou vroucnost prostých slov.

A nemůžeš-li těšit zcela,

bys vrátil srdci poklid zas,

pak zaplaš aspoň mraky čela

a ňader vzdech a slzy řas.

Hleď strastem v oči aspoň chvíli

a stiskni ruku, přiviň hruď,

ať ví, kdo v žalu, že s ním sdílí

vše duše tvá... Jak píseň buď!