Buď pěvcem!

Buď pěvcem svého národa!

A třeba skráň ti probodá

trním a hložím pohrdání –

ty trp a zpívej do skonání

jen slávu svého národa!

Tvým údělem jsou bolesti –

jen těmi můžeš povznésti

se nad vřavou kol tebe všední;

tím výše čelo k hvězdám zvedni,

čím větší jsou tvé bolesti!

Na dráhu lidstva růže stel,

pláč sobě nech i hořký žel;

krev svoji dej, když třeba vláhy,

sám žízniv buď, choď bos a nahý,

všem žehnej, cestou růže stel!