Buď zdráv...

„Buď zdráv a přestaň životem se trudiť;

chci jako ohlas ze skály tě zbudiť,

a z mlhy snův a ze tmy tvého smutku

tě vésti drahou počinu a skutku!“

Ten hlas mi zazněl v podměsíční době.

Já procitl a něco tušil v sobě,

co jako ptáče letí širým světem,

co žene v list a rozekvítá květem.

A zápal jakýs v hrudi mé se vznítil.

Já přečkal noc a v úsvitu jsem cítil,

že duch mi roste, šíří se a žije.

Buď pochválen, ó Pane, v lásce svojí,

že’s tam, kde slza s povzdechy se pojí,

mně rozesvítil jiskru poesie.