BUĎ ŽEHNÁN, ŽIVOTE!

Buď žehnán, živote, jenž proudíš nezkalený

všech srdcí mořem rytmicky a slavně –

a který zjevíš muže mi a ženy

prahnoucí k světlu bez lsti, neúnavně!

Tvůj hukot slyším bouřit po ulicích,

omývá prach a bolest svadlých tváří –

hovoříš s vichry, ztravuješ se v svících,

jež při Mši denně hoří na oltáři.

Co slábo, sílíš, pomstu chystáš lháři,

nahnilé plody s větví srážíš drze –

dáš pouta vrahům, světcům svatozáři,

na troskách času věčné stavíš tvrze!