Budeš-li v městě tom nad Sprévou,

Budeš-li v městě tom nad Sprévou,

prosím tě, nezapomeň,

že v krvince každé mám podobu tvou.

Vzpomeň si, vzpomeň.

Bude mi teskno. Nevíš jak.

Nevyléčí mne ni lesy.

Prosím tě, vzpomeň si, vzpomeň pak

Unter den Linden kdesi.

Vzpomínka tvá snad zavane

líbezným vánkem až ke mně,

horké mé čelo ovane

vůněmi kvetoucí země.

Na svého starého chlapce si,

prosím tě, Lidunko, vzpomeň,

za horami a za lesy,

prosím tě, nezapomeň!