BUDOUCÍ ŽENA.

Panenko bílá, uhlazená,

máš ještě oči nevinné,

až jednou z tebe bude žena,

najednou vše to pomine.

Máš ještě čistou, tichou duši,

není v ní klam a není lež,

jí neznečistí hříchu tuší,

však jednou jej v ní nalezneš.

Tvá duše milovat ti velí.

Uplyne roků nemnoho,

svět budeš nenávidět celý

a nemilovat nikoho.

Pak povadneš v kuchyně kouři

a při románech Carlénky.

A netknou se tě, které bouří

dušemi nové myšlénky.

Též budeš chodit na kázání

a jádrem budeš processí – –

Ó dítě, netušíš to ani,

co z tebe osud zpřede si.

Spi, tvore maličký a mladý,

nevíš, kam jdeš a proč jsi tady –