Budoucnosti.

V mou komnatu jen, snové bílí,

své neste zlaté brokaty,

hle, nadšení svou peruť chýlí,

v noc radost pučí poupaty.

Tam písní souzvuk tichý, hravý

a naděje, tam jitra vzchod,

a v stínu zásvit třepotavý

svých růží rozpjal chorovod!

Nás láska čistší nad Pamely

svým ovinula ramenem,

náš obzor těžký, mlhou stmělý

teď září zlatým plamenem.

Nač vzpomínkami brázdit skráně

neb z bezdna času volat věk,

nač Antikristem plašit laně,

když probouzí se červánek?

Ó jděme svorně přes propasti,

jichž úkryt mhavý tich a šer,

ve vůni květů, v šťastných vlasti

zahyne bludný Ahasver.

My máme smavých skřítků řadu,

buď život náš všech žalů prost –

vstříc vesele jen k eldoradu

jděm k naději a v budoucnost!