Bůh a církev.

Evropy mořem vztekle vlny bijí

a nad ní bouří běsné mraků shony,

blesk osvěcuje tuto Kalvarii,

kdež lidu krvácely miliony!

A dosud stará Roma

proklíná kněží rtoma

svědomí volnosť, nevědomá!

O, kdybys nám dal, pane, Husa nyní!

Nalezli bychom v Čechách asi stěží

poctivých deset katolických kněží,

kteří by upálit ho byli – líní!

Ti kněží holubičí!

Had nenávisti syčí

z křesťanské lásky, již nám líčí!

Však bouř se blíží nad samé až lebky,

a hromu nepřehluší tučná ústa!

Dar svobody dán lidstvu do kolébky,

a dítě v muže rychle nyní vzrůstá

a po svém vínku sahá...

Bůh – to je Pravda nahá,

s níž církev rouhavě se spřahá!