Bůh a děti. (I. Děti za války.)

K tobě se, zlatý Pámbíčku,

s mamičkou pomodlíme:

Ochraň nám v boji tatíčka,

ať se s ním potěšíme.

Tatíček sice povídal,

jak on že nás rád máš.

Jestli se k nám už nevrátí,

že ty jsi tatíček náš.

Ale ty přece dobře víš,

máš-li nás vskutku tak rád,

že by sis s námi nedoved’

tak jako tatíček hrát.