Bujný potoku

Bujný potoku

u mých nohou,

chtěla bych zpytovat

ve tvé hloubi,

kde proudy se snoubí,

zda po dni, po roku,

stejnou touhou

budem se milovat.

Mír bude na ústech,

nebo ten chvat

nedočkavý

jak spád tvůj dravý,

který všechny břehy

chce znát

a nikde se nestavit?

Takový cit

nevysychající,

který překážku přeskočí,

vírem se zatočí

a letí dál

o závod?

Takový stříbrný bod

při cestě života,

který pohádky šepotá,

jež v hloubi se tají,

o tom, jak láska vstala,

v proudu se vykoupala

a dál šla pak,

kde náruč čekala ji

rozevřená

a dychtivý zrak?

Bujný potoku,

kniho otevřená,

proroku,

co povíš mi po dni, po roku?