Bujným žitem cesta k lesu,

Bujným žitem cesta k lesu,

a to žítko plno chrp –

aj, ten letní žár tě naví?

Lesa chlad, on všecko spraví,

jenom chvíli ještě trp!

Pohleď, z houští pozvedá se

hřeben temněrudých střech,

tam zasednul na zahrádce

srdce tvého outlý rádce

plný touhy pod ořech.

Ta dívčina jak malina

hledí plůtku roubením,

ty jdeš ještě mezi žitem,

však tvé srdce v domku skrytém

dávno šťastno, já to vím.