Buk.

By Adolf Heyduk

Jak pod rouškou jsou dálné kraje,

jak v páře tone luh i les,

buk hnědé plody setřásaje

zve na bukvice blízkou ves.

Jak mladí čápi před odletem

vsi drobný hašteří se rod,

buk nedbá však a hází dětem

svůj z šešul vybavený plod.

Jen vážnou hlavu někdy skloní

a chví se – dojemný to zjev –

mně zdá se, že s tím plodem roní

buk v zrudlé listí teplou krev.