BUŘIČSKÁ

Buřiči jsme. Jdem kácet staré modly,

před námi hroutí mosty lži se v prach,

zahynout musí, kdož jest zlý a podlý,

zhynouti musí ukrutný náš vrah.

Pochodeň vzpoury nad hlavou nám září –

předsudků hloupých bořit jdeme hráz,

tož slyšte všichni, škůdcové a tmáři,

buřiče kleté slyšte volat nás:

Nechcem déle psanci býti, nechcem déle v jařmu žít,

ze zřídel všech chceme píti, chceme vše, co naše, mít!

Nás trýznili a mučili nás věky,

v nás dlouho sili sémě odboje,

z nás učinili nepodajné reky,

bez bázně jdeme nyní do boje.

Jsme buřiči, jsme odbojníci smělí,

my vetché řády rozmetati jdem,

ovládnout chceme širý svět ten celý

a korunu na hlavu posadit si chcem.

Chceme slunce, chceme světlo, chceme víno, chléb a květ,

chceme, by vše znovu zkvétlo, chceme nový, lepší svět!