By celý život sladěn moh být v souzvuk,

By Jaroslav Vrchlický

By celý život sladěn moh být v souzvuk,

věř, k tomu jest zapotřebí lásky,

bez lásky byl by pustou dlouhou pouští,

kde květu nenalezneš, ani stínu.

Ať v slunci život stojí, splývá v stínu,

jsou chvíle, v kterých vždycky byl by pouští,

jej kdyby neoživil pramen lásky

té mocné, která všecko ladí v souzvuk.

My spolu vytvořili, drahá, souzvuk,

my k sobě mluvíme jen slovy lásky,

a proto my se nelekáme pouští,

vždy jdeme jasem, hovíme si v stínu.