Bych s stínem z Avernu pólu se v discours živý...

Bych s stínem z Avernu pólu se v discours živý

pohroužil, commentaristou zda prosodie

v háv pstrý jsem edice spíš – zdiví

což v výminku invence čiré – chrie

své malby v píli, pensa v prach, act tklivý

hry vesel motýlů a libell, nyje

co duh apellských hrot v šum phantaisie,

bych med vzal v material executivy

své pierské, komára jež miluje,

zda slzu pharisejskou vycedím.

Je heroiským, kdo pro řád horuje.

Zvěst, moudrost a morálnost recreace

tkví v látky jiném cípu, kruhu v krátce.

Šlépějí tíhnu pramu tmese v šprým.

Za starý kam camejí zlato vzdáti

nové či pro nových věž fresek rozplývati,

co lepším, bystřejším? Jo antiquit

brak sociálních za artistických v kmit!

Chci charé zlato v blan kment nový tkáti!