Byl boj; v tajemný zámek nitra

Byl boj; v tajemný zámek nitra

mně cizácká táhla rota,

a mravenci duše mé

bránili se dlouho, zoufale.

Již hradby ztekli, hurá, padl most,

a duše má je plna krve černé,

pryč staré zásady, vše prosté pryč.

Jsem cizí si a neznám se,

mnou jiný vládne, pýří větru jsem.

Jsem svým otrokem.