Byl městys malý...

Byl městys malý... V mědi uschlých listi

již na podzim se chvějí domků štíty.

Na stupních krámku kupčíka zřím čísti,

z citronů věnec nad ním kývá smytý.

A topolová alej zas tu stojí

jak vryta v zem, z ní babí léto dýchá...

Kostelní vížky planou v slunce zdroji...

Jen vrabců sbor tu ruší příval ticha,

a ržání koně u hostinských jeslí;

jak z podsklepí cink sklenic okny zvoní.

Dál pestrý kolotoč se v zrak ti kreslí

tou strnulostí kočárků a koní...