BYL VEČER UŽ...

Byl večer už, podzimní čas,

podzimní večer v chladu has,

a v zraku stářím pohaslém,

stesk zoufalý nad marným snem.

A rozbolněných srdcí žal

do chladu, do tmy žaloval,

že na všem, na všem leží sníh,

že srdce mrzne v závějích.

Že smutno, smutno ve světě,

že v podzim jaro nezkvete.

Byl večer už, lkal větru hlas,

podzimní večer v chladu has.