Byla tichá, jarní noc...

Byla tichá, jarní noc

od nebe až k moři,

kdy při záři měsíčné

v srdci slunce hoří.

Vlny sem a vlny tam

se světly a stínem,

nevím, zdali po nebi

nebo mořem plynem.

Jižní noc má jiný dech,

mizí známé světy,

napadaly do klína

oranžové květy.

Nekonečná radosť, mír

do srdce se snáší:

byla tichá, jarní noc

na gondole naší.