Byly dvě krajiny, teplá a studená,

Byly dvě krajiny, teplá a studená,

byly dvě zahrádky, zelná a keřová,

byly dvě byliny, kopřiva, růže,

byly dvě panenky, Bára a Božena,

byly dvě dušinky, černá a bílá.

Potkal je na cestě životem obě,

stavil je na cestě životem obě,

poznal je na cestě životem obě,

měl rád, kterou, nevěděl.

Tak člověk věčně kolotá

mezi oblohou a zemí,

mezi světlem, mezi tmou.

On Herkulem jsa na rozcestí

nerozmýšlel, dal se maně

cestou černou.