BYS NÍZKÉ DUŠE ZDVIH’

By Antonín Sova

Já burcoval, když podlé ticho hnilo kol,

a za prolhané bouře zas jsem tišil.

Mám v srdci úzkost a mám krutý bol:

pro nízké duše dny bych pozdvih’ rád a zvýšil.

Ty vzrůst-li čekáš, musíš podplácet

jej u tolika tvrdých, drzých rukou.

A chceš-li lásku, musíš vykácet

plazící trní křižovatek s boží mukou.

A chceš-li pravdu, musíš přitisknout

a na lži schytat středocestnou chásku.

Bys nízké duše zdvih’, nepodplacený soud

a nepodplacenou jim zjevit musíš lásku.