BYS NÍZKÉ DUŠE ZDVIH’
By Antonín Sova
Já burcoval, když podlé ticho hnilo kol,
a za prolhané bouře zas jsem tišil.
Mám v srdci úzkost a mám krutý bol:
pro nízké duše dny bych pozdvih’ rád a zvýšil.
Ty vzrůst-li čekáš, musíš podplácet
jej u tolika tvrdých, drzých rukou.
A chceš-li lásku, musíš vykácet
plazící trní křižovatek s boží mukou.
A chceš-li pravdu, musíš přitisknout
a na lži schytat středocestnou chásku.
Bys nízké duše zdvih’, nepodplacený soud
a nepodplacenou jim zjevit musíš lásku.