Bystřina.

Celý svět se zamračil,

Déšť se prudký s nebe lil,

Bystřina *) hromným hlukotem

S vrchu se valila,

Zpýchala hrozným jekotem,

Nadutě pravila:

„O jaká je prudkost má,

Jaké toků hučení,

Jaké vln to ječení!

Ani Dunaj, Vltava,

Ani hlučná Sázava,

Ani Labe vznešené

Semnou nesmí se měřiti!“ –

Nebe se počne jasniti,

Déšť se náhle přežene;

Bystřina se nad Labe vynášejíc,

Mžikem se obrátí ve prvotné – nic.