Byť všecka naše předsevzetí,

Byť všecka naše předsevzetí,

ať vstanou z blaha nebo z běd,

tak byla tuhá jako led,

jsou přece okamžiku děti,

a každý den, jenž vichrem letí,

v ruch zůstaví svůj ostrý sled;

buď rozplynou se naposled,

buď rozpadnou se křehkou změtí.

Jen malé zrno obstojí

a pevným bude v každé době,

jež vmrzlo v lidskou lásku k sobě,

led třpytivý se rozpojí,

co vodou bylo, vodou bude,

a jádro sebelásky zbude.