C. K druhu, družce, k rodu, vlasti

K druhu, družce, k rodu, vlasti

Stálost již mi odměnou;

Při vší jiné práci, slasti

Rád blažím se proměnou.

Vždy ni tebe zříti v zlatě

Nechci, zpěvu bohyně!

Vítej stále v jiném šatě,

Druhdy třeba v ličině.

Snů mých vděčná strojce – nuže!

Řku i tobě: s bohem, růže!

Touha vede do jiných

Záhonův mě květinných.