CACHUCHA.

Na vlnách sladké kantilény

tvé božské údy splývají,

jak zarosený z vodní pěny

se zvedá k luně leknín zmdlený,

co slavíci v křech zpívají.

Na vlnách sladké kantilény

tvé božské údy splývají.

Do pláče viol klarin výská,

v ston fléten úder tamburin,

jak rozháraná odaliska

kdy v náruč stiská, z oka blýská

ti plam a tryská žár v můj spleen.

Do pláče viol klarin výská,

v ston fléten úder tamburin.

Vždy náruživěj kastaněty

svůj rythmus chřestí vášnivý,

již dechem bouřným dmou se rety –

ó, jaké vzněty v srdce vsety!

Sem květy a sem olivy!

Vždy náruživěj kastaněty

svůj rythmus chřestí vášnivý.

Z tmy napuštěných nardou vlasů

ti prsu vyplul půlměsíc,

znik v jasu sponě chrysoprasu,

spit jeho plnem, zírám v žasu,

jak okrouhlí se víc a víc...

Z tmy napuštěných nardou vlasů

ti prsu vyplul půlměsíc.