ČÁP

Je patron krovů, tradic všech

a starých, tichých selských střech,

kde nevyrušen sídlí,

a drží jaksi lidský řád,

v něm touhu, štěstí, zápas, pád

pod ochrannými křídly.

Je dobrý, moudrý. Zdá se vám,

že hoví všechněm představám

o dobrém duchu chaty

a lidské štěstí, žal i klid,

jež doved’ vzácně pochopit,

jsou na výsost mu svaty.

Je schylný k lidem v každý čas,

ví o všem, čím se trpí as

ve věčném lidském boji,

sám nezná význam vroucích slov,

jen ztuhle jako filosof

o jedné noze stojí.

Je z míry dobrý, přímý chlap,

a jeho suché „klapy-klap“

je sama pravda čirá,

však není mluvka nezralý,

a nemusí-li, nemá-li,

pak zobák neotvírá...