CARMEN AUTUMNALE.

Prochladlým vzduchem vlaštovek šiky

o závod s mračny od severu táhnou

v polední stranu.

Šedivé mlhy plazí se vzhůru

po bocích horských. Řidnou hlavy lesů,

a rudnou sady.

Veliké koše plní se hrozny,

vinohrad šumí hlaholivým zpěvem

chlapců a dívek.

Co se to třpytí v těch našich vlasech?

Sníh ještě nespad s šedivého nebe,

Cynthie moje!

Cynthie moje, nemožno zvrátit

los neúprosný! Naplň nám dvé číší

a dej mi ruku!

Vpijem se v doby bouřného mládí,

vzbudíme všechny upomínky jara

i žáry léta!

Neb to, co bylo, schováno leží

v těch našich srdcích: ve tvém síla moje,

v mém tvoje mládí.

Pak ať si venku Severák skučí

a hází zlostně urvanými listy,

Cynthie moje!