CARMEN SYLVA.

Ne že jsi královnou – že’s ženou byla,

mně stačí, strašlivou že o vše hrou

jsi lidskou citu perlu vylovila,

ne že jsi královnou.

Tak jiné rovněž trpí, hynou, mrou,

v nichž tentýž bol a přesvědčení síla

a stejný chaos, v který všecky jdou.

Jen ženu v tobě duše pozdravila,

a tak tě slavím tichou modlitbou,

v tom, v čem se žena s poesií slila,

tě vidím královnou.