Čarovná hvězda.

Nám hvězda jasná na obzoru svítí,

ji zřídka kdy lze na obzoru zřít,

toť Musa Tvá – ji věnčí slávy kvítí,

a Tobě, mistře, z laurů věnec svit.

Ó hvězdo čárná! V svět ty záříš dálný.

Tebe zřít zřídka, občas, za sto let,

Tobě se koří, mistře geniální,

hluboce vlast i celý dálný svět!