Carriera.

By Adolf Heyduk

Byl pohoníkem v dědině,

však v přepodivnou chvíli,

že pěkný zrůst měl, rychle ho

hajdukem vyšnořili.

Tu písal, písal pořád pryč,

až dostal ruku jistou,

a za to z hajduka se stal

přísežným patvoristou.

A věru tu kdys náhodou

list opsal komus dlužný –

hned stoličný ho zavolal,

a v raz byl z něho služný.

A tu, co přišlo k právotě,

vše rubati dal skorem;

za to ho z Pešti zrobili

pro pilnosť asesorem.

I v bernách chutě pomáhal

když přikvačily časy,

že berník plné knihy měl

a zcela prázdné kasy.

Přišelli si kdo stěžovat,

že velké platí daňky,

hned z dvojky osmu zmaloval

přidáním dvojí kaňky.

A pravil: Bohma! perceptor,

na mou tě milou věru!

šest rýnských méň vám napísal,

ať hrmené v něj perú!

To se jim hore líbilo,

chtěli ho odměniti,

a od polovic měsíce

stoličným musel býti.

Dal čižmy dobře načerniť

a kučmu vrazil k týlu

a k palaši si třapec dal

a šňůry na atilu.

I čapku koupil s kukučkou

a na krk prýmek zlatý,

dal ruce do dvou rukavic

a do ostruh dal paty.

Chvostíky vousů vysmolil

a našpekoval vlasy,

že v divení vše říkalo:

To bude pandúr asi.

Tak rebelné ved’ procesy,

a že to sbíral kvaltem,

přišel mu papír s dekretem,

že prý je „štátsanvaltem“.

Tu vždy to honil nad zákon,

jak štátnímu se sluší,

dřív chtěl mít tělo věšené,

a potom extra duši.

Jaj, to vám bylo obdivu,

že nové je to z brusu –

chtěj nechtěj musel jedním býť

z konsiliariusů.

V septemvirálné tabuli

nic nepracoval více,

jen že si nechal říkati

„domine magnifice“.

Na ouřad více nechodil,

vše zanesli mu domů;

za to když chtěl cos president,

vždy musel kyvnouť k tomu!

Přebíral sem tam bajuzem,

pak hladil gomby chvíli,

a tahal v zadu na gatě

šosíky u atily.

Však přes noc vítr přikvačil,

bouř shnilým časem trhla,

a do bláta, co patřilo,

poctivě také vrhla.

Co nyní? – To pán nevěděl,

mnil na ono i na to,

hajnému prodal šablici,

židovi z límce zlato.

Bajuzi, zbylí kuráže,

prablbě zřeli k zemi,

a štětiny jsou z štětin zas,

co byly kadeřemi.

Tím, co byl dříve, nechtěl býť

i přeploul přes Litavu:

jinde prý znají oceniť

tak velebystrou hlavu.

Tak konal služby tu i tam,

až do Čech přišel krajně,

a slouží zase u soudu,

avšak jenom tak tajně.