Čas pádí jako zběsilý,

Čas pádí jako zběsilý,

však spásu nese spoře,

a z něho jako bujný květ

vyrůstá strach a hoře.

Dech jeho mocný, vítězný

budovy slavné boří,

a řády věkem stvrzené

se jemu podle koří.

Tak ovšem, tvůrce rozvalin,

i tvoří půdu zdárnou

a věnčí květy zdupané

mládeží novou, švarnou.

Tak ovšem budí životy

a síly požehnané,

však, by jim dopřál vývoje,

zdaž v díle zkázy stane?