ČASE!

Pavouku, pavouku, pavouku černý

opřádáš sklepení stříbrnou nití – – –

Na okna záclony koberců hustých

na díry s mřížemi nad vězni věsíš.

Jestli mne uvrhnou do věže v pouta,

nebudu první a poslední také,

prosbu jen jedinou, pavouku, vyslyš! – – –

– – – Kdybych tak sešílel, Ježíši, sešílel!

Od věků mlčenliv tajemství nezraď,

přišli by blbci a vytylí kněží

k nuzáku bez ducha s chechtotem, hrozbou:

Pomstou hle Jehova zasáhl červa!