Časová melodie.*)

Hlubokou nocí uháním

na saních rozlehlou nivou,

mám koně s leskem havraním

a dlouhou vlající hřívou.

Koni můj, děsíš se? Ze tmy, hle,

jaké to divoké vytí!

Podlité krví oči zlé

jak se k nám ze všech stran řítí!

Kde jen ti vlci celý čas

po našich vlastech se kryjí!

Je ticho... jedeš sám... a v ráz

kol tebe soptí a vyjí!

A je to rámus, zuření

a zubů cvakot a štvaní!

I psi tím v dálných vsích vzbuzeni

též soptí – proč nevědí ani.

Vraníku, dobrý koni můj,

jen dál leť k předu a k předu!

Nevím, zda živ stihnu ten cíl svůj,

mně stačí, že jedu, že jedu.

A střelme chvilkou si v rotu tu vlčí

tak maně, bez všeho účele –

ji to jen rozjitří a neumlčí,

však jede se to pak vesele!