CAUSERIE (II.)

By Viktor Dyk

Ty, který sklízíš, co jsi nesel,

je problém tu: smíš býti vesel?

Dnes mudrc těžké chvíle má,

krokodilovo dilemma!

Mok popíjeje z dobrých vinic

chceš chodit tady jakoby nic?

Toť frivolního ducha znak,

být v době velké malý tak!

Roztrhni roucho! Vousy zcuchej!

Zde neplatí už: Bída, juchej!

Zde vážně nutno chodit tich.

Je shocking žert a shocking smích.

Než rub, hle, také problému ten:

Smíš v této době býti smuten?

Jsi škarohlíd a v tom to tkví.

Slabého ducha svědectví.

Filosofie tvá má díry.

Vzchop, člověče, se malé víry!

A nežel oběti ni ztrát!

Stůj! Natáhni se jako drát!

Kde pochybují, dodej síly!

Hleď, by se smutní potěšili!

A nejlépe se dodá všem

potřebné síly úsměvem.

Hle, zas už nebezpečí vzniká,

že prohlásí tě za cynika,

jenž dotýká se čerstvých ran.

Věc možno chápat s různých stran.

Je problém vlevo, problém vpravo.

Víc problémů než lidem zdrávo.

Kdo nechce vrazit v nohu trn,

dnes ve všem je tak opatrn.