CAUSERIE (II.)
By Viktor Dyk
Ty, který sklízíš, co jsi nesel,
je problém tu: smíš býti vesel?
Dnes mudrc těžké chvíle má,
krokodilovo dilemma!
Mok popíjeje z dobrých vinic
chceš chodit tady jakoby nic?
Toť frivolního ducha znak,
být v době velké malý tak!
Roztrhni roucho! Vousy zcuchej!
Zde neplatí už: Bída, juchej!
Zde vážně nutno chodit tich.
Je shocking žert a shocking smích.
Než rub, hle, také problému ten:
Smíš v této době býti smuten?
Jsi škarohlíd a v tom to tkví.
Slabého ducha svědectví.
Filosofie tvá má díry.
Vzchop, člověče, se malé víry!
A nežel oběti ni ztrát!
Stůj! Natáhni se jako drát!
Kde pochybují, dodej síly!
Hleď, by se smutní potěšili!
A nejlépe se dodá všem
potřebné síly úsměvem.
Hle, zas už nebezpečí vzniká,
že prohlásí tě za cynika,
jenž dotýká se čerstvých ran.
Věc možno chápat s různých stran.
Je problém vlevo, problém vpravo.
Víc problémů než lidem zdrávo.
Kdo nechce vrazit v nohu trn,
dnes ve všem je tak opatrn.