CAUSERIE (III.)

V krvavé době všechno zvlčí.

Pochodí nejlíp ten, kdo mlčí,

svých v pospas větru nedá slov.

Mlčíš-li, budeš filosof.

Mlč, je-li tobě sláva milá!

Než dilemma zas krokodila:

Tím nepůsobíš chabě-li?

Neřeknou, že jsi zbabělý?

Že’s z podezřelých oněch strýčků,

již Bohu, čertu svítí svíčku,

že vyjádřit se nesnadné,

než víme, jak to dopadne?

Dnes, závist všade kdy už slintá,

zda neprokoukne se ta finta?

A zachovat se chtěje zvlášť,

zda nevydráždíš větší zášť?

I čtenář laik to jistě cítí:

Mudrcům dnes je těžko žíti.

Kde riskují? Kde neriskují?

Kde mudrují? Kde přemudrují?

I čtenář laik to jistě chápe:

Též mudrc dneska ve tmách tápe.

Též mudrc dnes se těžko kroutí.

Jak vytušit? Jak uhádnouti?

I čtenář laik to jistě vidí.

Je mudrc na tom nejhůř z lidí.

Čas rozhodnout se cito, cito!

Je mudrců mi nejvíc líto.