Čechy.

Ó by visutě

Rameno mé mělo

Dedalovy perutě!

Vysoko by vyletělo;

Oko moje by se dívalo

Na milenou dědů zemi,

I na hory, šedé její lemy,

Ozářené by se kochalo.

Než i bez operutění

Za jarého máje

Oko mé i duše má

Cítí potěšení,

Vidouci čalouny polí,

Lučinaté doly,

Vody zářivé,

Vary vířivé,

Sady, háje, bory,

Luhy zelené, a siné hory.

Ej dědina má

Nemá-li podobu ráje?

A co nejvíce mě těší:

Ruce mají,

A jich užívají

Moji Češi.