Cédr dvojí.

Mocně pne se cédr na Libanu,

Tisíc let ho k nebi věžilo,

Jižní kraj mu dával živnou manu,

Jižní slunko hruď mu svěžilo.

Také Sibiř cédr plodí drobný,

Jej však živí země hubená,

K tomu pramen slunka přechudobný

Nizounká mu zlatí temena:

Neváhá však znalec duchem plný

Řadit tento vedlé onoho;

Jeden základ Tvůrce důmyslný

Dal jim, plánu šetře jednoho.

Třeba cédrům zimou zakrsalým

Mé se podobaly prozpěvy:

Předce vzlétnou k duchu mužům znalým,

Mnohé srdce v nich si odleví.