Čekám!

Čekám písně, píseň nepřichází;

hlava mi těžká;

v úbočích už zbujilo se mlází,

všude plno písní, moje schází;

proč nepřichází,

kde asi mešká?

Pole zmládla, luhy zpeřestily,

zkypřely hvozdy;

ze studánky červenky už pily,

skály jatou bystřeň propustily

a tutéž chvíli

les mladé drozdy.

Střemcha kvete, žežhulice kuká,

motýl se budí,

čilimník a planá růže puká,

v lipách zvoní píseň sladkozvuká,

ale má ruka

klade se k hrudi.

Čekám písně; šťasten nebudu-li?

Však proč se lekám?

Vytryskne, jak zdroj když tryská z žuly,

jen až hořec k pahorkům se stulí,

pomněnka k řekám. –

S růží jí čekám!