Čekání.

Přes potok lávka stržena

a nikde cesty jiné –

slyš! ohlas hudby vzdálené

v houštinách zní a hyne.

Pěšinka pískem zaváta,

kdo šel tu naposledy?...

Tu stopa v houšť – tu pohozen

jest jasmínu květ bledý.

Nade mnou hesper blouznivý

se míhá v stříbrolesku –

ó hvězdo lásky, ukaž mi

ku milé jinou stezku!

Dřív ale vdechnu píseň svou

v jeden květ jasmínový,

ať Jí svou vůní opojnou

tajemství lásky poví!