Célestina.

Plujte vážně vlnky labské!

Jak na vámi mrak se snáší; –

Skály držte ouval! – –

Stujte slavně chlumky labští! –

Vy stromy spoklopte lístí! –

Kvítku můj schovej se! – –

Vejš se vršky vejš vyvěžte!

Jenž do věnce dál mezíte; –

Oudolí poniž se! – –

Stínové tmaví! – padejte

Kolkol po kraji protruchlém,

K ním posaď se tichmo! – –

Růže! – prchlo vás karenno? –

Prchlo modro vás Fiolky? –

Konvalinky, – Lílí, –

Sedmikrásy! – vy zsynáte? –

Jedle! vy strmíte černo? –

Černo táhneš louko!? – –

Jen ty kříži tam na hůře,

Co pne nad vše hůry nejvejš,

Jen z tebe jde světlo! – –

Netkne se pračerno kuple

Nás ukrývajíc do rovce

Významu svatého. –

Vaše srdce jest uvříno

A kruží svatou se bázní? –

Sestry vy bledáte! –

O neděs duší spanilných! –

Tak po zlobnu, tak se nemrač! –

Chmuro, buď přivětná! – –

Máš ty velku přísnu larvu,

Nám strachem prsa spolívat; –

Křídla šírovalná,

Hrůzu prostorou provívat; –

Dech studen, tvorům vypouzet

Hýbavé životno. –

Máš i srdce, – – dáš pokojna

Zřídla čista prsnu čistu;

Mluv! – potěš mi sestry! –

Rci: spodem že jen hrozíváš, –

Po svrch anjelé nosíváš,

Jich také okážeš. –

Na rtu milo teď zahrává

Smích posvátna, sestry něžné! –

Tváře vám růměnčí;

Růže tam kvetou bledounké. –

Ajta pročbychom se bály;

Chmura nám je dobrá.

Viť, že nejdeš nám ublížit?

Máš něco s nebes vyřídit; –

Zahrom nám poselství!

Ztrhni ze zraků pavůčnu!

Až vyšlehne jiskra bodrá; –

My čteme z očí tvých.

Ach maminko! – ty jsi krásná, –

Anjelinky roztomilní

Dávají ti vínek! – –

Znáte vy květinky divné? –

Já neznám, – u nás nerostou, –

Ne, u nás nerostou.

Juž mizel oblak plamenný

Amarantovím ovázán;

Noc jenom tu máme. –

Vzdyť se tak honem zamíkáš. –

Ó zotevři zas ve brzku

Tvou veřej do ráje! –

Ach maminko! – jak jsi dobrá, –

Ledva ti vzupletli vínek;

Juž ho nám podáváš. – –

Nechci více naše kytky;

Máme jen syvé a těžké, –

Jen syvé a těžké. – –

Kříž svatý děláte sestry? – –

Kříž je outočiště krásné, –

Kříž třpytěl se máti,

Kol prsou světelno prejště; –

Náš kámen drahý nesvítí,

Kov zlatý se nestkví. – –

Koukaly jste, jak nás líbá –

S kůrem anjelů klekoucím, –

Jak se s námi žehná? –

Tak hubičku nám posílá, –

Tak sbor anjelů se modlí, –

Tak se žehná – –

Již jdu! – – –