Černá píseň.

Nač ještě čekat? Nad troskami,

nad nevtěleným každým snem?

Jen oné černé písni důvěřuji,

jež zoufaleji roste v nitru mém,

v něm výčitky zní lásky nezkojené,

marného snění bouře neztišené,

hřmí mužství mocně dojaté,

perutě jeho marně rozpjaté!