Černé oko.

By Václav Antonín Crha

Jedenkrát jen jsem do tvého

černého oka pohleděl

a seč je srdce pozemské

nebeský vzhled tvůj pověděl!

V oku tom černém spočívá

kouzlo tak rájsky dojemné,

oko tvé černé obrazem

veleby noci tajemné.

Nebeských světel zřím jen říš,

nedostižnou jak láska má,

a mizí vše mi pozemské

před tvýma dívko očkama.

A jako zvěsty tajemné,

snové jak noci líbezní,

milostná lásky pohádka

v oku tom temném libě sní.

A když ti v to tvé oko zřím –

Jaký to rájský dřímu sen! – –

Pověz kdy noc ta v oku tvém

zrodí mi slastný – lásky den?!