černé pole

odkvetlo stéblo tonoucího,

mrazivý vítr láme je.

po poli mrtvých snů a klamů

marně se plouží naděje.

obrací ve tmě mrtvá těla,

marně se dívá do tváří.

ztrnulá ústa nedýchají,

vyhaslé oči nezáří.

jen ticho, hrozné ticho širé

zavolá, zalká, zapláče.

a z bezhvězdného nebe kane

studená rosa na spáče.

vše mrtvo. jednoho jen třeba:

ty mrtvé pohřbít. nemohu.

to černé pole přeorati.

jednoho třeba. nemohu.