Černé růže.

Mně zdálo se – zlá noc to byla,

a srdce posavade puká –

že na ňadra mi bílá ruka

hrst černých růží položila.

Má prsa třásla se, tvář zbledla,

má duše zasténala v bolu,

leč chabá ruka s ňader dolů

těch růží sejmout nedovedla.

Mou mysl zmámila jich vůně,

jich ostrost trnů v srdce vnikla,

a ústa zúpěla a křikla,

a hruď má od té doby stůně.

Co bílých rukou dar as značí?

Toť černé růže Poesie,

jichž osten v srdce mi se ryje,

a přec mé všecko štěstí značí.