ČERNÉMU PTÁKU

Seď na té římse, seď,

a dlouho neodlétni!

Na kaštanovou sněť

už padá přísvit letní,

na tmavých haluzích

už hoří svíčky nové,

jen já mám, kose, hřích,

hřích duše podzimkové.

Zazpívej do oken

a dej mi rozhřešení,

když venku lehký den

se jako víno pění,

když radost májová

si tančí po kaštanech,

pěj: blázne bláhová,

těch loňských sněhů zanech!